Webgame noviny

WG Noviny vám přináší nejčerstvější informace ze světa Webgame.

Odkazy: Starší novinky a informace | WG noviny | Historie WG

Kapitola VII. - Válka na obzoru

Tento článek byl publikován 16:00, 01.03.2009 hráčem MaKovičák(#353431) ke 12. věku.
Byl již přečten 1447x, 24 komentářů, průměrná známka 1.4
Toto je poslední zápis v první části deníku. Prohledáváme celu kvůli druhé části. (Vzhledem k nepřítomnosti autora bude další díl nejdříve v pátek 6.3. Zatím užívejte konečně pořádné možnosti klikání. ;) )

Počátek války



„Vojáci se blíží! Spousty vojáků. Pane! Co to tady..??“ přibíhá jedna z žen, které odešly nahoru. „To je v pořádku. Na nic se nekoukejte.“ odvádí ji jeden z mužů zpět. „Vemte si zbraně a všichni nahoru!“ poroučí britský "triumvir". Lidé se rozbíhají. Berou vše, co jim přijde pod ruku. Pistole, samopaly, granáty, helmy,… „Nech mi tu 10 lidí.“ volám na něj, „Naší největší šancí je tyhle 3 drobečky zprovoznit.“ Nechal. „Pánové, musíme přijít na to, jak tyhle věci dostat na povrch. Jsme v podzemí a tyhle věci se naším vchodem neprotáhnou. Musí tu být něco na otevření střechy či tak něco.“ obracím se na ně. Rozbíhají se na všechny strany. Já zatím obcházím zbývající 2 stroje. Opět pípnutí a modré tlačítko. A i do třetice. Všechny 3 stroje jsou aktivní.

„Pane, něco jsem tu našel.“ volá jeden z mužů. „Je to něco, co dostane tyto věci na povrch?“ „To ne, ale vypadá to na rakety. Tady, ve vedlejší místnosti. 20 až 30 raket. A jedna z nich je…“ „Na zkoumání bude čas později, teď hledejte způsob jak otevřít střechu!“ „A pane,“ začíná jiný, „jak víte, že jde otevřít?“ „To támhleta dlouhá černá čára od kraje ke kraji přibližně v půlce místnosti.“ Nad námi slyším střelbu. Srdce bije rychleji, adrenalin se rozlévá po celém těle. Těkám pohledem ze stěny na stěnu a hledám jakoukoli známku velkého tlačítka ovládacího střechu. Vedle vchodových vrat vidím na panelu červené tlačítko. Běžím tam. Zakopávám. Padám na zem. Křupe nějaká kost. Ne moje. Jen těla pode mnou. Sbírám se. Běžím dál. Mačkám tlačítko. Celá hala se zalije červeným blikajícím světlem. Vrata se začínají zavírat.

„Ne! To jsem nechtěl!“ snažím se opětovným mačkáním tlačítka zastavit mechanismy vrat, jež se spustily. Marně. Postupně se zavírají. Těla, která vypadla mezi ně tlačí k sobě. Přibíhají ostatní pokusit se zastavit vrata. Naše síla nestačí. „Vypadněte odsud, já je musím dostat nahoru.“ Prostrkávám kolegy na druhou stranu vrat. Vrata narazila na mrtvá těla. Na chvíli se zastavila, ale pak s křupnutím rozdrtila překážku, co bránila úplnému dovření. Vevnitř jsme zbyli jen tři. Slyšíme praskání. Zvuk zasouvání. Díváme se na strop. Pojistky povolily. Strop se začíná roztahovat.

Jako zhypnotizovaní koukáme na temnou čáru uprostřed stropu. Rozevírá se. Přesunuli jsme se přímo pod ní. Něco padá dolů. Popel. Písek. A prach. Vše, co se nad střechou nashromáždilo za týdny jejího nepoužívání. Hromady prachu. Víří po celé hale. Nic nevidím. Křik. Zadunění. Zvuk ustal. Další rána. A znovu. Něco padá s prachem dolů. Křik a střelba. Zadunění. Jistě! Jsme kousek od základny. To sem propadávají vojáci! Snad to nejsou naši… Není vidět na krok. Vidím jen vířící prach a hlavně popel. Zvuk mechanického pohybu ustal. Něco klaplo. Ale ne nahoře. Nyní dole. Podlaha, na které stojíme je jen plošina. A ta se vysouvá nahoru. A my míříme přímo doprostřed bitvy…

„Rychle! Každý se musíme dostat k jednomu ovládacímu terminálu než se dostaneme na povrch.“ volám na své kolegy a dávám se do pohybu s rukou před sebou. „Jsem u jednoho terminálu.“ volá jeden. „Já u druhého.“ odpovídá druhý. Tak už jen můj. Viditelnost se zlepšuje. Mám ho. Tak teď už jen čekat až vyjedeme nahoru.

Slyším zděšené výkřiky. To znamená, že už jsou strojům vidět vršky. „Jen počkejte až vyjede zbytek.“ říkám si v duchu pro sebe s rukou připravenou na joysticku. Už jen 2 metry. „Ústup. Ústup.“ slyším nad sebou. Konečně jsme vysunuti nahoře. Skrčený se rozhlížím co se děje. Vyjeli jsme nahoru asi 200 metrů před vchodem do základny. Naši se radují. Podívám se na druhou stranu. Tam desítky vojáků prchá pryč. Zamířím na ně kameru na svém robotovi. Mačkám červené tlačítko. Nic. Znovu. Nic. Ještěže utekli. Zbraně nejsou nejspíš dodělané. První potyčku jsme se štěstím vyhráli. Ale začala válka…
 MaKovičák (#353431)8.03.2009, 23:13 
"Mačkám červené tlačítko. Nic. Znovu. Nic. Ještěže utekli. Zbraně nejsou nejspíš dodělané."

Nikde se nepíše, že tam nejsou náboje. Jen to není funkční. :omg:

 NaBH4 (#382003)7.03.2009, 16:20 
zaujimave... mechy bez nabojov a kopa mrtvol na cucky... to ich tie mechy asi zramovali :-D :-D :D

ale inak som oddany fanda. len tak dalej :)

 Mikes998 (#382085)2.03.2009, 08:50 
tak a stavim kasarny a tovarny ptz tohle smrdi genocidou :-D

 mMinistr (#139857)2.03.2009, 07:01 
:-)

 Trooper (#680)2.03.2009, 01:55 
proto se nejdriv posila pechota a ne tanky aby v pripade potreby ty tanky nebyly zniceny :p

Hypnofrog (#185082) autor deniku tam ma chybu :p

btw je to jeste vubec denik?

 Letadd (#294146)1.03.2009, 23:31 
Očekával jsem nějaký kopání masovýho hrobu. Co s tolika mrtvolama?
Slisovat je dveřma :-D . Doporučil bych se podívat po nějakym vápně nebo čistících prostředkách - komu by se chtělo napříště ovládat mechy z místnosti kde je hnilobnej puch a cáry.

 Hypnofrog (#185082)1.03.2009, 22:00 
Máš tam chybu, "..tam desítkA vojáků prchá nebo desítky prchají."

Nicméně mě to poprvé vtáhlo do děje, sice nejsem schopný říct, co se změnilo ale tentokrát to mělo koule :D

re: ristle - tvuj koment k Kapitola V. - Spojenectví reagujici na mou kritiku byl prostě ubohy, nemyslim, ze by autor potreboval gorily co za nej budou poustet hruzu a pristupovat k osobnim utokum vuci nekomu, kdo v dobre vire vyjadril svuj nazor

 GameCpt (#271745)1.03.2009, 20:11 
docela dobry :-D hala plna mrtvol a mechove bez naboju :-D :-D zapomneli doplnit zasobniky :-D nebo jim neaktivovaly zbrane :-D

 Korial (#371394)1.03.2009, 17:44 
Gornik a co ta krev a mozkomíšní mok to se jim smrady rozletely hlavy :D

 0101101001011010 (#381995)1.03.2009, 17:34 
tak buď to bude psané formou "ala deník" a bude tam 10 vět v jednom odstavci nebo to bude psané touhle formou, tzv. popsané údálosti co se staly, aby čtenář věděl vo co go a bude to mnohem delší a obsáhlejší - popsanější...

já jsem pro druhou možnost...

 LiKeGoD (#314313)1.03.2009, 17:23 
Běžím tam. Zakopávám. Padám na zem. Křupe nějaká kost. Ne moje. Jen těla pode mnou. Sbírám se. Běžím dál. Mačkám tlačítko.

Tahleta pasáž na mě působí dojmem ,že mezitím co padal si napsal do deníku že padá. A taky je to devět vět, vždyť to by se vlezlo do dvou až třech.

 Gornik (#138743)1.03.2009, 17:06 
to Sigurn: pri cisteni mech vyprdne toxicky plyny

 cinanek (#303458)1.03.2009, 17:06 
Made in China nebo America... Poslat na reklamačku a počkat si tři týdny než se prodejce vyjádří..

 SiR KoufaR (#180951)1.03.2009, 17:03 
zase nekdo nakupoval u vietnamcu

 Sigurn (#274837)1.03.2009, 17:01 
kdyz nejsou zbrane dodelane tak jakto ze byla cela hala plna mrtvol???

ali jinak dobry

 Pepina (#351311)1.03.2009, 16:46 
nějako to ztratilo tu deníkovou formu, kterou to i předtím mělo jen taktak :-p

 Ross... (#93836)1.03.2009, 16:45 
KalinV ma pravdu

 Nemo88 (#185601)1.03.2009, 16:39 
taky bych rekl ze tohle jsou mechy

 Sahlepik (#7939)1.03.2009, 16:38 
mě se to líbí, autor má opravdu talent na psaní. A je mi jedno zda to je podobné Kulhánkovi či ne. K tomuto věku se příběh hodí a dává tomu docela zajímavý náboj.

 marv III (#241534)1.03.2009, 16:33 
mechy ? :-D

 KalinV (#207981)1.03.2009, 16:31 
trochu narychlo sepsane myslim.....clanky predtim byli propracovanejsi...ale jinak super

 Uaah (#107584)1.03.2009, 16:29 
ristle: neušla, žádnou to nemá ;-)

 Meister (#314322)1.03.2009, 16:25 
ristle: to pis tomu, co psal ten denik :D

 ristle (#156065)1.03.2009, 16:08 
:O usla mi pointa?